Blankytné nebe a straka letí před hvězdami,
s chocholem
a okem
pátrá po středohorské krajině.
Kdekdo v městě
ji uviděl
a raduje se,
hází svou čepicí.
A z radosti rostou růže
v tvé malé zahrádce,
moje milá.
Straka se směje
a mává křídly,
už zase jedno srdce
rozlomila.
Žádné komentáře:
Okomentovat